O kolečko navíc

Bylo nebylo mému jízdnímu kolu "do města" začalo drobátko zlobit zadní kolo - měla jsem pocit, že tak trošku "šmajdá". Jenomže mé stříbrné žihadlo značky Favorit je už postarší a dokud jezdí, jsou mu drobné úlety tolerovány. Navíc je to kolo, na kterém nejezdím žádné dlouhé a náročné trasy, za to se je ale nebojím zamknout u supermarketu - tohle kolo by si i nezamčené vzal jedině někdo, kdo se chce svézt, zpěněžit se totiž už dávno nedá (doufám).
Zadní kolo si to tedy bralo trošku šejdrem, ovšem jenom do chvíle, než začalo drhnout tak, že se už vůbec nedalo jezdit. Zadní kolo odešlo a ani se nerozloučilo (vlastně se asi loučilo už nějakou dobu, ale někdo na to kašlal) a já oblíbený stroj líně svěřila svému muži - co já bych se o opravě bicyklu pracně učila, on už má dávno vyzkoušené. Muž mou důvěru nezklamal a kolo za použití několika dílů z jiného též nepojízdného stroje uloženého ve sklepě (naštěstí ne našem) skutečně opravil.

 Na něčem podobném jezdím, jenom mám o kolečko víc! A jak tak koukám na nabídku u zdroje fotky, kolo by se možná dalo i zpěněžit. Ale asi ne to moje. Jedině by je někdo umyl, namazal, seřídil atd.

Hurá. Jsem zase mobilní. Jedu, jedu, snažím se, makám, ale do toho kopce mi to extra nejde, přehazuju pořád níž (ano, pamatujete na ty páčky na rámu - hezky se ohnout a soustředěně přehodit, polohy páček si samozřejmě musíte pamatovat, při přehazování na nejlehčí převod mi navíc přes opakované seřizování rád padá řetěz, zde jsem obzvlášť opatrná). Co se děje, jsem nějaká zesláblá? Vždyť jsem nejezdila jenom chvilku. Sakruju, šlapu, mám tam nejslabší převod (největší ze čtyř koleček), tak proč to jde tak mizerně?!
A pak jsem z kola slezla, podívala se a zjistila, že mám o kolečko navíc, za čtvrtým kolečkem, přes které šel řetěz, vykukovalo ještě jedno! Při výměně kola bylo třeba vyměnit i řazení a já získala další kolečko. Musím přiznat, že mít o kolečko navíc a nevědět o tom, je docela dřina.